… Byl nádherný večer; všichni jej strávili po vydatné večeři ve svěžím stínu citlivek. Nešetřili přitom čajem a grogem.
Kennedy prošel tím malým kouskem země všemi směry. Prohledal všechna křoví. Cestovatelé teď byli jediné živé bytosti v tomto zemském ráji. Lehli si na své přikrývky a prožili klidnou noc, v níž zapomněli na všechna minulá utrpení. …

… Nazítří slunce zase silně žhnulo. Ale jeho paprsky nemohly proniknout hustou stinnou clonou. Protože cestovatelé měli dost potravin, rozhodl se doktor počkat na tomto místě na příznivý vítr. ...

... Tak uplynul celý den v příjemném hovoru. Se silou se všem vrátila i naděje a s nadějí odvaha. Minulost rychle mizela před budoucností. Joe nechtěl vůbec opustit toto rozkošné útočiště. Bylo to království jeho snů. Cítil se v něm jako doma. Doktor Fergusson mu musel říci přesnou zeměpisnou polohu, kterou si nesmírně vážně zapsal do svých cestovních poznámek: